Bře 1 2012

O prázdnu po projektu

0

Stalo se vám někdy, že jste se dřeli na nějakém důležitém projektu? Dali jste do toho prakticky všechno, protože jste věřili, že na konci bude zasloužená odměna? Když ale bylo dílo dokonáno, místo radosti se dostavila prázdnota, nechuť nebo zklamání?

Mně se to stalo a dnes vám chci vyprávět, jak jsem se s tím naučil vyrovnávat.

Když jsem psal Střepy snů, dělal jsem při tom ještě spoustu dalších věcí. Abych stihl termín, (který jsem si sám dal!) musel jsem se skutečně nutit do práce a pracovat pravidelně přes 14 hodin denně. Dřel jsem se jak kůň a jediné, čím jsem se utěšoval, bylo: až to dodělám, budu mít konečně v portfoliu naprosto vlastní projekt, unikátní RPG na českém trhu a vydělám rozumné peníze.

Jenže když to všechno skončilo, dostavila se první kritika lidí, odmítnutí napsat článek prakticky ze všech médií, kde jsem neměl známé, a výpisy prodejů nebyly podle očekávání.

Výsledkem bylo roční vyhoření, kdy jsem se kromě zaměstnání nebyl schopný dělat vůbec nic. Měl jsem silný pocit, že výsledek za tu dřinu nestál.

Myslím, že zásadní chybu jsem udělal v tom, že jsem se upínal na odměnu na konci, na výsledek, který zaplatím tvrdou prací a odříkáním. Celou svoji práci jsem vsadil na pocit radosti z dodělaného projektu.

Jenže ten moment je hrozně pomíjivý a někdy se nedostaví vůbec. Klademe na něj vysoká očekávání a ta se pak nenaplní.

Navíc práce na projektu samotném dává strukturu našemu životu. Když pak skončí, dostaví se prázdnota a chaos, protože nevíme kam napřímit naše soustředění.

U dalšího projektu jsem si proto položil otázku, když to nechci dělat pro výsledek na konci, pro co tedy? Chtěl jsem najít něco, co se nedá ztratit, o co nemůžu přijít. Něco, co si z projektu určitě odnesu. A pak jsem na to přišel…

Zkušenost a zábava.

Nakonec mi došlo, že největší přínos ze Střepů snů pro mě bylo ohromné množství zkušeností. A že než jsem začal honit termíny, tak mě práce na nich opravdu bavila.

Od té doby si proto vybírám projekty (a lidi k nim), u kterých můžu nabrat hodně zkušeností a opravdu si užít tvorbu samotnou. Když je pak projekt hotový, je čas honem začít dělat něco nového – skvělého.

Vidím obrovský rozdíl mezi investicí energie do projektu a investicí do sebe formou projektu.

Nenechte se mýlit. Nevidím nic špatného na snění o tom, jaké to bude, až projekt dokončíme. Naopak snění je super. Napomáhá nám přemýšlet ve velkém, poznat, na čem děláme, a zařídit, aby byl projekt úspěšný.

Snažil bych se ale vyhnout fixaci na výsledek, čekání na odměnu a dělání všechno jen pro ni. To je cesta k posedlosti a nájezd na dálnici směr záhuba.

Projekt vybírám podle toho, co na něm budu dělat, s kým na něm budu dělat a hlavně co se při tom dokážu naučit. Sním o tom, jaké to bude, až to bude, ale snažím se na to nespoléhat.




Související články:



Napsat komentář