Bře 8 2012

O posouvání vlastních hranic

0

Člověk vymyslí jen to, co si umí představit. Řekl prý Albert Einstein. Tato teze přímo vede k zajímavé otázce: Jak si umět představit víc? Jak posunout naše vlastní hranice, abychom mohli tvořit ještě zajímavější a inovativnější věci?
 
 
 
 

Začněme u toho, co si umíme představit. Jsou to věci, které děláme, známe, vidíme a nad kterými přemýšlíme. A jak můžete vidět na obrázku (rozklik), na okraji toho všeho jsou naše hranice.

Přemýšlejme, jak se dají posunout? Jednoduše tím, že se naučíme něco nového, něco zažijeme, poznáme, vyzkoušíme, nebo promyslíme.

Co se stane pak? Naše hranice se posunou. A jak je posuneme dál? Uděláme to celé znovu a znovu a znovu a znovu. Když každý den překonáme jednu novou překážku, poznáme něco nového, nebo se něco naučíme, za rok to bude 365 věcí. Za 10 let 3650 a to se počítá!

Každá činnost se dá dělat tak, abychom si z ní něco odnesli. Každá hodina se pak počítá do našeho fondu a sbíráme tak tečky zkušeností pro budoucnost.

Zní to zjevně, že jo? A zkusili jste se zamyslet, kolik procent každého svého dne skutečně trávíte posouváním?

Poté, co jsem rok strávil z drtivé většiny jen produkcí a minimálním rozvojem, řekl jsem sám sobě, že už nikdy nechci jen produkovat. Vždycky chci alespoň třetinu času věnovat něčemu, co mě někam posouvá.

Vyplatilo se mi zaměřit se na to, co právě dělám, jestli to jen tak flákám, nebo se při dané činnosti učím něčemu novému.




Související články:



Napsat komentář