Led 4 2012

Když není pro co bojovat

0

V roce 1996 vyšla Palahniukova kniha Klub Rváčů, kterou tři roky následoval stejnojmenný film. Společně tak vynesly na světlo mainstreamu problém, který všichni tak nějak cítili, ale neuměli ho pojmenovat. A to, že v dnešním světě relativního klidu, kdy na západě nezuří žádná velká válka ani hrozba jediného nepřítele, proti kterému by se dalo vymezit, tam pod rouškou konformismu muži pomalu, ale ustavičně ztrácejí víc a víc své mužství.

Vlastnosti jako svoboda těla i ducha, síla a energie, pevná ruka ale i sebevědomá něžnost, schopnost dělat trvalá rozhodnutí a stát si za nimi byly nahrazeny ustrašeností, šamponem od Diora a ponožkami od BOSSe. A ženy, ty pláčou, že pořádného chlapa, aby jedna pohledala.

Listoval jsem nedávno v knize The Game od Neila Strausse, což je vlastně základní novodobá příručka, která radí mužům, jak svést ženu. Existuje kolem toho celá komunita takzvaných pickuperů (PUA = pickupart = umění svádět), která se učení balení věnuje. Kniha popisuje nespočet technik, jak ženě ukázat nacvičenou etudu a zmanipulovat ji k tomu, aby s pickuperem šla domů a vyspala se s ním. Hmm manipulace a přetvářka, to dle mě zrovna nejsou ryze mužské nástroje při namlouvání, jediné, co mi na tom přijde chlapské je, že to brali jako hru. Není divu, že pánové z knihy nebyli ani jeden z nich zrovna šťastní, i když se jim čas od času nějaký ten úlovek zadařil.

Naštěstí i PUA komunita se vyvíjí a objevila se z mého pohledu mnohem zajímavější větev prezentovaná Real Social Dynamics. Ti kluci tam přednáší o konceptu -natural-, což ve zkratce znamená návrat k tomu, co je přirozené na tom být mužem. Učí své klienty, aby na sobě pracovali, budovali si sebevědomí, hledali něco, co sami mohou nabídnout a aby byli pozitivní, upřímní k sobě a ostatním a nebáli se tam, kde to není třeba. Zjistili totiž, že to, co je opravdu pro ženy atraktivní, je:

  • sebevědomí
  • zábavnost
  • přirozenost
  • nemanipulovatelnost
  • pevnost v názorech
  • schopnost vytvářet pozitivní energii
  • schopnost se rozhodovat a vést
  • zodpovědnost
  • dostatečné schopnosti ochránit sebe a blízké
  • umět vzít osud do svých rukou
  • nespoutanost – svoboda

Docela dobře některé tyto vlastnosti shrnuje vtipný článek na téma, jak být cool.

Proč to pro nás není už dnes tak přirozené a musíme si vědomě pomáhat něčím zvenku? Takovou otázkou se zabýval Steve Biddulph, který v knize Mužství rozplétá důvody proč se to děje. Hlavní problém přisuzuje tomu, že muži nejsou vychováváni jinými muži, jako tomu bylo dřív. V kmenech muži lovili společně, vyprávěli si hrdinské příběhy, měli rituál přijetí mezi muže a hlavně spolu trávili čas. V posledním století trávili všichni muži čas hlavně ve válce a v práci a výchova zbývala na ženy. I pak ve školách je výrazně více žen učitelek než mužů a to pak i v zájmových kroužcích. Ve školách a domácnostech úspěšně potlačujeme agresivitu, ale s ní i živého ducha, který pohání tu naši mužskou část. Vrátíme-li se k úvodu článku, muži už dnes nemusí bojovat o ochranu rodiny a města a země, zdaleka ne tak jako dříve, a díky monogamii nemusí tolik bojovat o partnerku, takže logicky zakrňují.

Už tedy po mnoho generací ztrácíme přímý kontakt s tím opravdovým mužem v nás a následky můžete vidět všude kolem sebe. A nejedná se o nic nového, srandu si z toho dělal už Hrabal v Postřižinách.

A co s tím? Pro začátek je dobré najít pár mužů, které považujeme za opravdové muže, učit se od nich a hledat, co z nich mužského je i v nás.




Související články:



Napsat komentář