Led 17 2012

Kreativní řešení problému I

0

Není to tak dávno, co mě hrozně začalo fascinovat, že i zdánlivě velmi složité a abstraktní činnosti se dají naučit a že vhodný proces umí odseparovat většinu demotivačních faktorů při kreativní práci.

Dovednost systematického řešení problému mi přijde jako naprosto klíčová pro každého designéra a myslím, že jde o velmi užitečný nástroj obecně pro každého. Dnešní část je na téma, jak poznat problém.

Na začátku je to vždycky podobné. Něco nefunguje, něco se nám nelíbí, něco drhne, nebo to prostě nedává smysl. Můžeme to nechat tak, počkat až nás řešení napadne, nebo to prostě hodit na někoho jiného. Mě se ale nejvíce osvědčilo postupně se k řešení propracovat.

Velká část problémů, se kterými se v práci nebo v životě potýkáme, jsou velmi složité a komplexní záležitosti, které se nedají snadno vyřešit v jediném kroku. Protože náš mozek je omezený tím, kolik se mu toho do hlavy vejde (více v článku o brainstormu), je potřeba problém řešit postupně.

Nejprve je potřeba poznat problém a zjistit v čem skutečně vězí, abychom se mohli zaměřit na řešení a neměli hlavu zaplácanou informacemi, které jsou podružné.

Příklad. Představme si, že máme auto. To auto nejede, což můžeme docela směle považovat za problém. Auto je komplexní mechanismus, prozkoumat všechny jeho součástky by bylo velmi pracné. Zamyslíme se tedy nad tím, co by mohlo nepojízdnost způsobovat. Auto se skládá z podvozku, karoserie, motoru a celého systému řazení. Načrtnul jsem myšlenkovou mapu jako v článku o brainstormu a rozdělil jsem části auta do jednotlivých větví. Karoserie se dělí ještě na dveře, anténu apod., podvozek na kola, tlumiče atd.

Mohl bych takhle postupovat dlouho, ale protože auto vůbec nestartuje, jsem schopný odhadnout, že například karoserie na to má minimální vliv, podobně jako podvozek a obě tyto větve můžu zahodit a již se jimi nezabývat. Tím mnohem snadněji naviguju mozek směrem k jádru problému a pálím mozkovou kapacitu tam, kde je potřeba.

Pravděpodobně to bude tedy něco s motorem. Možná došel benzín, možná špatné svíčky, možná baterie. To už není moc věcí, které je potřeba vyzkoušet. Jak už obrázek napovídá bylo to špatnou baterií a bude potřeba ji vyměnit.

Poznali jsme problém a přetransformovali ho z těžko řešitelného auto nejede do je potřeba vyměnit baterii.

Často, když něco sám řeším, nedokážu se pohnout bez toho, abych si to namaloval. Pne se ve mně silný pocit z toho, že mám příliš malou hlavu. Když to střelím na papír a můžu cestovat po různých větvích, najednou se pojmy a cesty samy začnou spojovat a všechno je mnohem plynulejší.

Myšlenkové mapy jsou skvělým nástrojem, jak očesat všechno, co se problému přímo netýká a celou záležitost výrazně zjednodušit. Tím usnadníme hlavě zaměřit se tam, kde je to skutečně potřeba a dostat se až na dřeň toho, co problém skutečně je.

Už tedy víme, jak zjistit, kde problém vězí, příště si řekneme, jak jej rozebrat a nakonec, jak jej dotáhnout k úspěšnému vyřešení.




Související články:



Napsat komentář