Úno 21 2012

Jak se rychleji učit

Dnešní článek není ani o lécích na učení, ani o speciálních tricích nebo meditacích. Tématem tohoto článku je přirozené učení. Takže jestli máte zítra zkoušku, tak se radši ještě chvíli učte a přijďte si jej přečíst později.

Vy ostatní směle pokračujte, zde jsou zkušenosti, které jsem k tomuto tématu nasbíral.

Jako nejefektivnější způsob učení mi přijde hledání řešení na náš problém. Člověk se nic neučí dopředu, jen prostě funguje, a když narazí na něco, co ho zajímá, nebo co potřebuje, prostě jde a najde si řešení.

V 99,9% případů už stejný problém někdo někdy řešil. Klíčové mi pak přijde poznat, co vlastně řešíme za problém a pak si jít pro odpověď na web, do knihkupectví nebo se prostě někoho zeptat.

Výrazně pomáhá angličtina, protože většina zdrojů na globální úrovni prostě česky neexistuje.

Přiznám se, že učebnice ve škole jsem nikdy moc nečetl. Asi v sedmnácti jsem si u táta vyptal knihu o 3D modelování a podle ní jsem se asi za dva týdny naučil základy v Maya. I předtím jsem se pokoušel učit se z tutoriálů na internetu, ale nad systematickou příručku prostě není. Od té doby, když se chci něco skutečně naučit, jdu a koupím si o tom knihu.

Když jsem loni dělal přednášky o kreativitě, došlo mi, že lidí se učí ve skutečnosti opačně, než jak je postavený vzdělávací systém. Lidé potřebují dostat odpověď na svůj aktuální problém, nikoliv nálož řešení na problémy, o kterých ještě ani neví, že existují.

Druhý důležitý krok k rychlejšímu učení je absorbovat zkušenosti lidí. V příručkách najdeme metodiky, nikoliv zkušenosti. Za zkušenostmi musíme přímo k těm lidem, přímo vidět, jak to či ono dělají.

Je skvělé, že dnes například na youtube je bezpočet o všem možném a některé komunity tam sdílejí zkušenosti od akrobatických prvků po opravy v domácnosti.

Například, když jsem se učil fotit, nakoukal jsem desítky videí o tom, jak fotit a upravovat fotografie. Nemluvě o tisících fotek, které jsem shlédl. Že je člověk se svým oborem pořád ve styku a to i pasivně, pomáhá vytvářet dráhy v mozku, které pak k té které činnosti používáme.

S absorbováním zkušeností přímo souvisí: Obklopit se těmi správnými lidmi. Kontakt s lidmi, kteří umí něco, co vy chcete umět taky, má neskutečný dopad na rychlost učení. Nejen, že s nimi můžeme soutěžit, snažit se jim vyrovnat, nemáme to daleko pro radu, ale hlavně podvědomě přijímáme jejich kvality.

Ať už u vyhledávání zdrojů, tak u následování konkrétních lidí je podstatné jít co nejvíc ke zdroji. Například když si čteme článek v populárním tisku na webu, s trochou štěstí vychází z nějakého konkrétního zdroje. Například z nějaké přednášky. Autor přednášky vychází třeba z nějaké knihy. Kniha přetavuje nějakou starou studii do 100+1 způsobů jak… A nejlepší dle mě je jít přímo k té studii. Ke člověku, který strávil podstatnou část života zkoumáním nějakého problému a zformuloval jej ve vší komplexnosti do své práce. S každou další kopií se vytrácejí detaily a obrušují se ty nejsilnější myšlenky.

Dalším bodem je: nesnažit se pojmout všechno napoprvé. Není to jednoduše potřeba a stejně to mozek nepojme. Bohatě stačí nejdřív prolistovat knihu, pustit si rozhovor s někým, kdo naše téma řeší. Až pak si vybrat větev, kterou zkoumat dál a o té si zjistit víc. Mapy v mozku se rozrůstají jen určitou rychlostí a nemá smysl tlačit na pilu. Například, když jsem se učil boxovat, dal jsem si každý trénink jen dvě věci, na které se zaměřím. Nic víc, jen dvě věci. Cítil jsem pak mnohem větší posun, než dřív, kdy jsem se pokoušel to pojmout všechno na jednou.

Zároveň je prostě potřeba to dělat. Teorie v kombinaci s praxí jsou silná kombinace, jedno bez druhého dřív nebo později narazí do zdi s nápisem STAGNACE.

A to nejdůležitější na konec: Učit se to, co nás baví a dává nám smysl. Přirozené učení bez větší námahy prostě funguje jen u těch věcí, které v nás probouzejí zájem. Tím rozvíjíme naše silné stránky.

Bohužel slovo učit se má díky školskému systému tak strašně negativní nálepku. Stejně tak, když vás v práci donutí nastudovat něco nového.

Když jsem přestal chodit do školy a někdo mě přestal určovat, co se mám učit, najednou jsem začal učit mnohem rychleji! Svoboda vybrat si, co se budu učit, je myslím ideál, za který bychom měli bojovat.




Související články:



11 Komentářů k „Jak se rychleji učit”

  • Merlkir Píše:

    Je to tak. :D Přemýšlím co bych dodal, ale nic mě nenapadá. Všechno, čeho si vážím jako znalostí získaných v průběhu života, jsem se naučil jak je popsané v článku.

  • Dave Píše:

    Suhlasim zo vsetkym co si tu napisal, len by ma zaujimalo ci poznas aj nejake pametove techniky ktore casto pouzivas a funguju?

    • Matouš Ježek Píše:

      Abych řekl pravdu, tak paměť je jedna z mých slabých stránek, takže se na ni spoléhám jen minimálně.
      Nejvíce si pamatuju principy, postupy, logické celky a zážitky. Nepamatuji si čísla, data, prosté informace. Takže se snažím ve všem najít nějakou logiku a systém. A na všechno ostatní používám vnější paměť.
      Věci jako sport, nebo jazyk se učím primárně používáním. Například memorování slovíček mi nikdy moc nešlo.

      O práci s pamětí bohužel nic víc nevím, takže pokud se v tom vyzná někdo ze čtenářů tohoto blogu, taky budu rád, za nějaké doporučení.

  • Dave Píše:

    RE:Matouš Ježek
    Taktiez casto pouzivam viac „ucebne postupy“ ako nejake techniky typu“pametove palace“ na ktore treba vela casu pri precvicovani.A chces mozem ti poslat na e-mail jednu knihu kde su vysvetlene funkcne niektore postupy na rychlejsie ucenie(napr pouzivanie logiky pri uceni) z ktorych som sice vyskusal len niektore ale boli dost uzitocne.Ide viac o zname postupy ako o nejake nove metody ale je tam o nich dostp napisane.Ta kniha sa vola Teperwain-Ako sa lahko ucit.

  • Dave Píše:

    No skusal som to poslat cez g-mail ale bol to dost velky subor(nad 30 MB) a teda mi vyhodilo nejaku chybu takze som to nakoniec neposlal.No tu mas odkaz odkial to mozes lahko stiahnut
    http://uloz.to/xcw7suQ/tepperwein-ako-sa-lahko-ucit-rar

  • PF Píše:

    Nejrychleji se dá něco naučit, když je do toho člověk na 100% ponořený. A pamatujeme si tím víc, čím vyšší je zapojení našich smyslů. Důvodem je ukládání informací při „učení se“ do více paměťových oblastí ZÁROVEŇ (např. paměť motorická, vizuální, zvuková, paměť pro abstraktní myšlení …).
    Kdysi jsem stáhl odněkud tzv. „kužel učebního procesu“, který skvěle naznačuje, jaký způsob studia je nejefektivnější. Původní zdroj jsem bohužel nenašel. Rozepsal jsem tu myšlenku v článku
    http://www.filosofie-uspechu.cz/kuzel-ucebniho-procesu/

    • Matouš Ježek Píše:

      Díky za odkaz a za vhled! Naprosto sdílím tento názor: „Hra je základní a nejdůležitější způsob jak se efektivně a bezbolestně učit.“

      Stačí mrknout na patičku tohoto blogu, nebo mého webu;o) A spousta mých přátel, co dělá larpy by určitě přikývla.

Napsat komentář