Úno 11 2012

Jak dostat nápad

Potřebuju dostat nápad! Ale nic mě nenapadá. Prázdný papír, zatím stále nic. Hledám na internetu, pořád nic, deadline se blíží…

Zažíváte to podobně? V dnešním článku si ukážeme, jak na základě poznatků toho, jak vzniká nápad, katalyzovat náš vlastní pracovní proces a jít si pro řešení opravdu ke zdroji.

Na začátek trochu zjednodušené biologie. V mozku jsou neurony, které jsou propojené vzájemně do sítě. Jednotlivé shluky neuronů pak uchovávají informace uspořádané do asociativně síťové struktury.

Když přemýšlíme, vytváříme nové souvislosti mezi informacemi v mozku a neurony průběžně propojují nové cesty. Čím víc přemýšlíme nad konkrétní věcí (nebo ji vykonáváme jako činnost) tím silnější dráhy v mozku vznikají. Laicky podáno širší kanál umožňuje myšlenkám téct snáz, rychleji a ve větších objemech. Když se učíme nový jazyk, sport, nebo třeba hrát na piáno, postupně nám daná činnost přechází do krve, celý proces se automatizuje a můžeme jej dělat s menší námahou a mnohem intuitivněji.

Celý život pak neděláme nic jiného, než prošlapáváme konkrétní dráhy v mozku. Ty, jež používáme, se rozrůstají, nepoužívané zakrňují. (Kdo z nás si dnes vzpomene, kdy byla například sepsána Zlatá bula sicilská, že.)

Přijmeme-li předpoklad, že mozek řadí informace asociativně s různě silnými vazbami, pak používání myšlenkových map jako pracovního brainstormovacího nástroje najednou získává úplně nový rozměr.

Nápad totiž vzniká ve chvíli, kdy se potkají dva neurony a vznikne úplně nová logická souvislost. Propojí se tak dvě myšlenkové mapy. David Rock ve své knize Quiet Leadership uvádí, že v mozku každou vteřinu vznikne 1 000 000 nových spojů!

Neurony se tedy spojují jak divé a ono prošlapávání drah dostává úplně jiné grády. Vznik nápadu tedy spíš vypadá, jako když se v mžiku propletou dva velké stromy. Každý z nich koření někde jinde, nemají spolu nic společného. Najednou ale vznikne logická souvislost a miliony nových větví se navážou do úplně nového konceptu. Že by Heureka moment?

Vědci často popisují, jak je převratná myšlenka najednou napadla. Například Charles Darwin popisoval podobný zážitek při epifanii způsobené vznikem evoluční teorie. Nicméně, když se pak jiní vědci podívali do jeho deníku, zjistili, že všechny klíčové poznatky, myšlenky a předpoklady byly v jeho záznamech už léta před tím!

Pro mě to znamená, že když něco designuji, snažím se nejdřív zeširoka pokrýt co největší spektrum různých pohledů na věc. Kreslím si myšlenkové mapy a koncept mapy a snažím se propojovat pokud možno vzdálené a vzájemně nesouvisející celky. Z nich často vznikne něco skvělého.

Zároveň se snažím čerpat inspiraci z oblastí, o kterých vím co nejvíc. Nehledě na to, že spolu vzájemně nesouvisí (například příběhy a sport). Všechny pohledy mohou být přínosné, obzvláště ty, které skýtají rozsáhlou a rozkošatěnou mapu vědomostí a zkušeností.

Materiál pro nápady už dávno máme v hlavě, jen o sobě jednotlivé kusy skládačky vzájemně neví. Hodí se používat myšlenkové mapy a hledat mosty, jak vzájemně propojit dvě zdánlivě nesouvisející oblasti.

Máme k dispozici 1 000 000 spojů každou vteřinu, vyplatí se uvažovat, jak s nimi naložíme.




Související články:



2 Komentářů k „Jak dostat nápad”

Napsat komentář