Srp 11 2012

Co mě naučily bitvy o vedení lidí

Jednou za rok jezdím s přáteli na Bitvu pěti armád, což je bojová fantasy hra pro řádově 800 (!) účastníků.

Představte si masu stovek lidí řítící se svahem dolů, zvedá se prach, les duní a oni řvou, chtějí dobýt vaše území. Stojíte pevně obklopeni spolubojovníky, svíráte svou dřevěnou zbraň a pak to začne…

Poslední dva roky jsme byli ve velení jedné z armád – zhruba 130 lidí, to už je taková větší firma. Kamarád Honza se na víkend stane „králem“ naší armády a já „velitelem“ jednoho z oddílů – cca 35 lidí takové normální oddělení. Celá ta zkušenost z boje vrhla nový rozměr na způsob, jakým vnímám vedení lidí a to bych se s vámi chtěl dnes podělit. Věřím, že vám může být užitečné i v civilním životě, jako je mě.

Psychika – je 50% vítězství. Když si člověk nebo jednotka myslí, že prohrává, tak prohrává a nedá se s tím nic udělat. V boji je potřeba odolávat tlaku a umět jej vyvinout. Ať už člověk stojí proti bandě skřetů, nebo obchodnímu problému.

Teorie – Když jste ti, co vědí a stojíte proti těm, co nevědí, máte ohromnou výhodu. Teorie je základ jak plánování, tak konstruktivní diskuse o něm.

Tok informací – Vcelku jsme vyhrávali a hlavní důvod byl ten, že každý věděl, co má dělat. Měl minimálně základní úkol, který plnil bez ohledu na situaci. A velení dbalo na to, aby před každou akcí byl jasný plán, ten šel od velitelů ke kapitánům oddílů – 10-15 lidí – a od nich k lidem. Postavit dobré informační kanály ušetří hromadu režie a umožní mít jednotky skutečně efektivní.

Mít zvědy – Než se pustíte do plánování a boje samotného, je dobré vědět kde a s čím bojujete. Zvědové jsou neskutečně užiteční, protože přinášejí možnosti a analyzují rizika. Pustit se do akce po hlavě není rozumné.

Důvěra – V bitvě samotné všechno probíhá strašně rychle a je nutné se spolehnout na „střední management“. Není čas se scházet a diskutovat, je potřeba jednat. Všichni musí mít v hlavě celkový plán a věřit ostatním.  O rozkazech se diskutuje buď před bitvou, nebo až po ní.

Sounáležitost – Každý měl úkol a cítil se součástí plánu. Věděl, že když odvede svou práci dobře, máme šanci na vítězství, protože totéž dělá každý jeden člen ve zbytku armády. Každý by měl vědět, čím je pro skupinu užitečný.

Otevřená diskuse – Každý má možnost otevřeně říct, svému veliteli, co si myslí. Pro silácké řeči a sebelítostné fňukání tu není místo. Velitel je tu od toho, aby poslouchal smysluplné připomínky a potíral nekonstruktivní oslabování jednotky.

Kvalita a zkušenost – Potřebujete-li nosiče vody, záleží na jejich množství. V boji mnohem víc záleží na schopnostech a zkušenostech vašich lidí. Deset zkušených bijců rozseká dvacet holobrádků jen proto, že ví, co dělají. Dvacet nováčků bez velení bude jen čekat až to s nimi někdo vyřeší.

Sehranost jednotky – Jeden skvělý šermíř je k ničemu, pokud neumí své schopnosti využít v kooperaci s jednotkou. Viděl jsem desítky hrdinů „umírat“ bezdůvodně a taky jsem viděl, jak nezastavitelná je sehraná parta specialistů.

Sázka na příležitosti – Svou nejlepší jednotku sice můžete nechat vzadu, aby lepila problémy, ale mnohem lépe bude využitá tam, kde může prorazit a udělat kus práce. Když zasáhne včas, některé problémy už nebude vůbec potřeba řešit.

Sázka na víc karet – Vyplatí se mít plán na různých frontách. Nemůžeme zaručit úspěch ani jednomu plánu, ale máme-li jich víc, je větší šance, že některý z nich klapne.

Smíření se s nepředvídatelností – Bitva samotná je těžko předvídatelná, stejně jako trh nebo vývoj projektu. Nemůžeme vědět, co se stane v nejbližších chvílích a už nemusíme mít čas ani lidi na situaci patřičně reagovat. Nicméně se na různé varianty můžeme a měli bychom se připravit.

Výcvik – Předávání zkušeností, dovedností a sebedůvěry je neskutečně důležité. Pamatuji si, jak se některým klukům třásla kolena a po dvou dnech už hrdě s křikem bili skřety a to velmi úspěšně. Naučit někoho jednu věc se vám v budoucnu tisíckrát vrátí.

Na detailech záleží – Velitelé jsou zvyklí hýbat celými jednotkami. Ale ono skutečně záleží i na tom, jak je sestavená jednotka uvnitř. Musí mít jasné místo na bojišti ve společnosti lidí, se kterými jsou užiteční.

Únava – Nemá smysl klusat v brnění kilometr napříč celým bojištěm a pak posledních padesát metrů sprintovat. Nezbudou vám síly na skutečný boj!

Vůdce – Velitel musí být jednotce a armádě hlavně užitečný. Paradoxně jeho úkol je sloužit jednotkám! Přináší informace, dělá těžká rozhodnutí, odstraňuje zábrany a zajišťuje jim, co je potřeba. Na hrdinství a ego tady není místo.

Rozhodnost – Žádné rozhodnutí je horší než nějaké rozhodnutí. Velení musí být schopno operativně rozhodovat a nést za rozhodnutí plnou zodpovědnost. Pakliže se ukáže jako špatné, mohou jej změnit, ale opět nesou za všechny následky zodpovědnost.

Politika – Politika vysává energii a brzdí. Nový vůdce se rodí tak, že je potřeba, ne že sesadí jiného. Pomluvy, tlaky a naříkání jenom ubírají energii jednotkám a celé armádě. Je v pořádku vyjádřit nespokojenost a je nutné, aby ji vedení zodpovědně zvážilo, ale snaha někoho systematicky politicky znemožnit je destruktivní.

Znát svoje jednotky – Klíčem dobrého plánování je poznat silné a slabé stránky jednotek a kombinovat je vzájemně. Aby armáda fungovala jako celek, musí být efektivní i jednotky vzájemně.

Odměna – Zapomeňte na pochvaly, zapomeňte na sladké řeči. Nejlepší odměna je radost z práce a opojení z úspěchu. Když všechno funguje, je jasný cíl, každý ví, co má dělat, když všichni táhnou stejným směrem, dostává se člověk do úžasného flow zážitku. Lidé na bitvách bojují s vypětím všech mentálních i fyzických sil, normálně pracují, ale přesto si to neskutečně užívají.

Maličkosti – Jak je vidět ze seznamu, záleží na hromadě maličkostí. Všechny jsou důležité. Někdy (většinou!) je nás málo, nemáme dostatečný výcvik, nebo znalosti. O to musíme být rychlejší, připravenější a odolnější.

Blížila se poslední bitva toho dne. Tři armády naší strany proti třem na straně druhé. Horda nepřátel se šikuje v kopci mezi stromy. Je ujednáno, zvolíme Cannskou taktiku /Teorie/. Celá prostřední část bojové linie se bude tvářit, že prohrává a bude pomaličku ustupovat. Měla by tak nalákat velkou část nepřátel do kotle uprostřed a stáhnout jejich síly z křídel.

Naše armáda je na křídle, musíme využít přečíslení a zatížit křídlo našimi nejlepšími jednotkami, aby ho dokázaly přetlačit. /Sázka na příležitost/ Buď je přetlačíme na křídle, nebo je budeme muset ustřílet uprostřed. Máme hodně střelců, něco z toho musí klapnout. /Sázka na víc karet/

Král dává rozkaz, velitelé začínají rovnat armádu. Vysvětluji jednomu ze tří mých kapitánů, že jeho červená jednotka bude ustupovat, jejich úkolem je nenechat se zabít, jen držet a pomaličku lákat nepřítele do pasti. /Sounáležitost/ S velitelem střelců domlouváme podporu pro červenou jednotku. Nejsou moc dobře vyzbrojení, dostávají za sebe celý ženský oddíl. /Znát svoje jednostky/

Dvě další jednotky beru na křídlo, tam už čeká těžký oddíl a úderný oddíl skvěle sehraných útočníků. Přidávám k nim svou zelenou jednotku s kapitánem, o kterém vím, že udělá maximum, aby úderný oddíl nemusel řešit nic jiného, než drtivý útok. /Důvěra/

Přicházejí zvědové, jejich velitel hlásí, že nepřátelské křídlo je taky hodně početné a dobře vyzbrojené a že mají nachystanou obíhací jednotku. /Mít zvědy/

Začíná se to rozbíhat. Velitel střelců se přesouvá s většinou svých lidí na naše křídlo podpořit převrat. Své modré jednotce, kterou jsem si chtěl nechat v záloze, velím jasný úkol zabránit obíhačům jakkoliv vyrušit naši údernou sílu na křídle. /Rozhodnost/ Otočení bude těžké, nesmí dělat nic jiného.

A už to začalo. Řady se pohybují směrem k sobě, ještě se vracím, dívám se, jak kapitáni staví řadu, podle nacvičené šablony. /Na detailech záleží/ „Potřebujeme je víc pohromadě! Ta kopí nesmí stát vzadu!“ křičím a běžím na křídlo, kde je velitelů nejvíc potřeba. /Výcvik/

První kontakt, řady se potkaly, začal hrozný ryk. Vybíhá nepřátelská obíhací jednotka a je instantně smazána z mapy modrou jednotkou a střelci.

Úderný oddíl s těžkou pěchotou nasadily neskutečné tempo, ale narazili na tuhý odpor. /Kvalita a zkušenost, Sehranost/ Měli navrch, ale křídlo se neotáčelo. „Stáčejte to hned! Stáčejte to! Nemáme čas, zavři to rovnou!“ Nevím, jestli mě slyšeli, proto jsem tlačil rukama na jejich záda a křičel do přileb jejich kapitánů.

Taktika zabrala, díky kotli uprostřed pole ubylo nepřátel na křídle a to se pod tlakem začalo otáčet. Celé křídlo se najednou otočilo asi tak třicet sekund po prvním kontaktu.

Přiběhl zvěd, že nám to padá na středu. /Tok informací/Tady už to byla jen jatka, rozběhl jsem se na střed.

Zděsil jsem se, řada děravá, vojáci ustupovali rychleji než je zdrávo. „Stůjte, nenechte se, bojujte! To kopí musí bodat! Jsi živej? Tak bojuj!“

Začalo se ozývat „Trhá se to, to nedáme!“

„Cože? Podívejte se doprava! Vždyť vyhráváme! Vyhráváme!“ /Vůdce/ Když všichni uviděli, jak naše křídlo drtí nepřítele a postupně se prokousává až k nám, najednou se celá řada semkla a začala tlačit! /Psychika/

„Jooo! Hrňte je, tlačte je!“ jsem křičel asi tak minutu a půl po začátku boje. V zadních řadách s ostatními veliteli už jsme se radovali, vojáci v linii si užívali poslední chvíle převahy. /Odměna/

A bylo po boji. Prach všechno zahalil do žlutošedého oparu a vítr nesl lesem výkřiky vítězů.

Pro mě to byl neskutečný zážitek. Přitom tohle je jen jedna část, z jednoho pohledu, dělo se toho mnohem víc. Nebylo to snadné, každý udělal svůj díl práce a jen díky tomu to klaplo. Příští rok zase!

(Použil jsem fotky od Patrika další najdete v jeho albech na rajčeti.)

Je ještě nějaký důležitý aspekt vedení lidí, o kterém jsem se nezmínil? Nebo se mýlím? Napište mi do komentářů.




Související články:



12 Komentářů k „Co mě naučily bitvy o vedení lidí”

  • Elendil Píše:

    Díky! Parádní práce ;-) (Jen mi byli ve středu :-D )

  • Ragnar Píše:

    Moc pěkně napsáno, jako člověku, který už také velel na nemálo bitvách mi nezbývá než plně souhlasit.

    Hlavně závěrečná část je moc pěkně popsaná, jako velitel úderného oddílu to úplně vidím znovu před sebou :) .

  • Chmely Píše:

    Termín „Jednota instantně smazána z mapy“ mě fakt pobavil :D
    Hezky napsané, ať to podle tohoto návodu dělají všichni a bude to ještě větší zábava!

  • Pařez Píše:

    Hezké.. Taky se mi to vybavilo před očima.. :)

    A přidám i hlášku od skřetů: „No, já jsem byl na křídle a tak si tam stojím a čekám a najednou elfové předemnou, vedle mě i za mnou.. No a pak jsem byl mrtvej..“ :)

  • ELDER Píše:

    Neni to spatne napsane. Koho jsi hral? Ma zkusenost vsak je, ze vedeni lidi v praci (lidi motivovani realnymi vlivy – hypotekou, rodinou, zodpovednosti) se dost zasadne lisi od vedeni lidi na bitvach (tedy lidi hrajici si ve volnem case na elfy a skrety). Kazdopadne, jestli dokazes popsane zkusenosti prevest do skutecneho zivota a vyuzit jich, pak jedine dobre.

    • Matouš Ježek Píše:

      Díky za koment! Osobně si myslím, že věci jako sounáležitost s projektem, trénink a výcvik v oboru, šíření informací, vsázení na příležitosti, naslouchání lidem ale potírání nekonstruktivních diskusí pomáhá i v týmech lidí s reálnými zodpovědnostmi (rodina, finance…)
      Mezi hrou na elfy a skřety a reálnou prací je rozhodně rozdíl. V reálu musí ty výše zmíněné věci o dost víc fungovat a to s dlouhodobým efektem. Mě hry naučily toto pochopit a výrazně mi to usnadnilo práci s týmy v civilním životě. Nicméně je na každém, co si z toho vybere a použije.

  • Lukáš Nořinský Píše:

    Esgaroth! Těžká! Pěkně napsáno, ve vzpomínkách jsem se vrátil zpátky na bojiště :)

  • Viktor Píše:

    Ahoj!
    Nenašel jsem kontakt, tak to píšu sem.
    Totiž, chtěl sem se optat na pár věcí. Strategie je totiž mým koníčkem..novým. Zkusím se vyjádřit takto; vím že je to základní věc, ale mě stále nahlodávají pochybnosti. Když takto obklíčíš armádu, není pak v neprůraznosti oslabená? Nestačí potom pohotovým velitelům uvnitř obklíčení soustředit útok na jeden úsek obkličovatelů, prorazit ven a rozšířit díru?

    Jinak článek je super, ať vyhraješ další bitvy!,

    • Matouš Ježek Píše:

      Ahoj Viktore!

      Taktika, kterou popisuješ je dle mého možná. Je k ní jen potřeba několik věcí:

      a) Vojáci, často v podobné situaci už jsou všichni zaneprázdněni bojem, nebo natlačeni tak, že se se nemohou boji věnovat. Pokud ale ještě existuje nějaká záloha, dá se to takto provést a bylo by to dle mého soudu velmi účinné.

      b) Velitel – jak píšeš, je potřeba pohotový velitel, který má navíc zorganizovanou jednotku a systém velení. V krátkých časech v poli není jen tak přesunout pár tuctů lidí v jednu chvíli z bodu A do bodu B.

      c) Zároveň by onen velitel musel umět přečíst situaci, protože ne v každé bitvě nastává stejné rozložení a taktiky jsou různé.

      Kdyby se tyhle tři věci sešly, měli bychom jisto jistě na naší straně, co dělat.

      Jinak kontakt na mě najdeš na mém webu – odkaz vpravo úplně nahoře. Nebo v O Blogu, tam je pravda, že je schovaný v textu.

    • Adso Píše:

      Ahoj Viktore,
      ještě bych k tomu chtěl dodat, že je potřeba si uvědomovat poměrně zásadní rozdíl mezi larpovou a reálnou bitvou. Jednak plynou z omezení pravidly, tj. především jak moc se může púoužívat fyzické síly, natlačování na soupeře, to může „proražení z obklíčení“ zcela znemožnit. Druhou komplikací jsou padlí spolubojovníci: pokud je armáda stlačená, nemají kudy odcházet a postup se výrazně zpomaluje, jak se živí míchají s padlými, kteří se snaží nějak bezpečně dostat pryč. Proto spousta teoreticky funkčních taktik musí být pro larpové účely značně modifikována a je to další aspekt, který velení komplikuje.

  • Eselvir Píše:

    Ahoj,s tou psychikou máš pravdu.Já sem byl ve středu a opravdu dokud si nepřiběhl ty tak sme dostávali na prdel.I já sem si řikal že začnu ustopovat,viděl sem jak mého kamaráda vedle mě dostal skřet s kopím(šel pod kytičky hned za ním)a mého spolubojovníka napravo dostal zbloudilý šíp,najednou sem všude viděl naše jak padají.Pak sem dostal sekerou do plátové zbroje a říkám si:sakra tahle bitva je prohraná nemáme šanci!A najdnou si přiběhl ty a já vidim že vyhráváme na křídlech,tak sem najdenou zase dostal chuť bojovat a šel sem jako jeden z prvních a se slovy: Na ně!!Nebereme zajatce!! Bohužel sem ušel asi 5-6 metru a jeden škretí velitel(či co to bylo)mě seknul obouruční sekerou do krku.Ale díky tvému povzbuzování se to křídlo opravdu nezhroutilo.

  • Eselvir Píše:

    oprava:na konci sem omylem napsal křídlo místo středu

Napsat komentář